O ČEM SE NEMLUVÍ

Helen Epstein

Memoáry americké novinářky a spisovatelky Helen Epstein odhalují intimní tajemství v kontextu dramatické českožidovské minulosti rodičů a amerických poměrů. Hledání tajemství, které autorka tuší, že se odehrálo v jejím dětství a ovlivnilo ji na celý život. Autobiografie „O čem se nemluví“ je třetím dílem Helen Epstein o mezigeneračním přenosu traumatu, autorka tak navazuje na „Děti Holocaustu“ o životě druhé generace a na „Nalezenou minulost“ o moravských kořenech své matky.

Epstein_obalka

SVÍTÁNÍ

Elie Wiesel

Smí člověk zabít druhého? Tuto strašlivou otázku řeší autor Elie Wiesel v novele na příběhu mladého muže. Protagonista se nedávno vrátil zkoncentračního tábora, kde byla zničena celá jeho rodina, jeho vesnice a také jeho důvěra v lidskost. Ocitá se nyní v zemi, kde před staletími žili předkové jeho rodiny. V zápase o tuto zemi dostane úkol – zabít člověka. Jak se s tímto hrozným zadáním má vyrovnat? Novela vychází s doslovem Robiho Friedmana, izraelského klinického psychologa, skupinového analytika.

Svitani_obalka

PODLE ČLÁNKU 29, HLAVA II

Helena Klímová

Kniha přináší dokumenty z Československa let sedmdesátých a osmdesátých: protesty ve prospěch uvězněných představitelů nenásilné občanské opozice a odpovědi se strany orgánů moci. Jádro publikace spočívá v portrétech vězňů svědomí: novináře Jiřího Lederera, faráře Sváťi Karáska, jednoho ze studentských vůdců Pražského jara Jiřího Mullera, tehdy mladíků Petra Pospíchala, Libora Chloupka, Petra Cibulky, novinářka Otky Bednářové, socioložky Jiřiny Šiklové, filozofa, sociologa a politika Rudolfa Battěka. Portréty jsou složeny z dopisů zasílaných z kriminálu doplněných o osobní zkušenosti autorky Heleny Klímové.

Podle_clanku_29_obalka

DOPISY Z PRAHY 1939-1941

ed. Kateřina Čapková

Kniha je unikátním souborem rodinných dopisů, který obsahuje dosud nepublikované podrobnosti o postupujícím holokaustu. Dopisy představují reportážní popis každodennosti ještě před deportací, jsou psány jazykemintimity, rodinné lásky a naděje. Předlohu knihy uspořádaly Raya Czerner Schapiro a Helga Czerner Weinberg, české vydání zpracovala historička Kateřina Čapková.

Dopisy_obalkaFINAL_predek

SOCIÁLNÍ NEVĚDOMÍ II

ed. Earl Hopper a Haim Weinberg

Zatímco díl první především definuje pojem ‘sociální nevědomí’ v rámci perspektivy skupinové analýzy, díl druhý přináší příklady z různých kultur, zejména na základě studia traumat a ústředních mýtů. Přináší tři studie o smyslu tří mýtu: o obětování Izáka, o stavbě babylonské věže a rozbor tradičních příběhů druzské komunity z hlediska jejího sociálního nevědomí. Dále autoři popisují a rozebírají základové matrice různých kultur. Zabývají se zkoumáním druhé a třetí generace dětí nacistických rodičů, zkoumáním vlivu dvou totalitních režimů na lidskou autonomii v Československu a dále studiem sociálního nevědomí v Japonsku, tradicí sebeobětování. Vliv hladomoru v Irsku je zkoumán v kontextu celé základové matrix. Poslední kapitola analyzuje základovou matrix mnohonárodnostní Brazílie jakožto ‘pozemského ráje’.

socialni_nevedom_II_obalka

SOCIÁLNÍ NEVĚDOMÍ

ed. Earl Hopper a Haim Weinberg

Kniha SOCIÁLNÍ NEVĚDOMÍ přináší texty autorů z celého světa. Erudovaní psychoterapeuti, skupinoví analytici, vysvětlují skryté motivace a síly, které dávají do pohybu malé lidské skupiny i velké společnosti. Podobně jako psychoanalýza může poskytovat objasnění motivací a inspiraci k lepšímu rozhodování v životě jedinců, analýza nevědomí sociálního může pomoci lidským celkům k prohlédnutí a sebezáchově. Je to kniha velmi užitečná zejména v době nových pohybů a nebezpečných dění mezi národy, užitečná ale i pro porozumění toho, co se děje mezi lidmi v malé skupině. Sborník z vybraných studií mezinárodních sestavili Earl Hopper a Haim Weinberg,původně vyšel v Karnac Books. Překlad v edici Irene Press vychází jakožto první kniha tohoto druhu na českém trhu a jako první ze tří dílů zamýšlených.

kniha_socialni_nevedomi_obalka

RODINA A TRAUMA

Helena Klímová

Autorka Helena Klímová, skupinová analytička a psychoanalytická psychoterapeutka, přináší svou mnohaletou zkušenost s terapií lidí poškozených válkou, koncentrákem – i břemenem v rodině. Témata jsou zřejmá z názvu kapitol: VINA, TOTALITNÍ SYSTÉMY – TRAUMATA DO RODIN,POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA, PŘENOS PŘES GENERACE, RODINA SPOLU MLUVÍ I BEZE SLOV, POSTTRAUMATICKÝ RŮST. Kniha přináší nejnovější poznatky teoretické ze zahraniční literatury, zkušenosti psychoterapie jsou rozvíjeny informacemi zoblasti sociologie, historie, religionistiky… Teorie je dokumentována četnými rozmanitými lidskými příběhy, které toto těžké téma činí srozumitelným, naléhavým a inspirujícím.

rodina_a_trauma_obalka

NESVOBODNÉ ASOCIACE, Psychoanalytik vzpomíná na Holokaust

Gottfield Bloch

Holokaust, o němž svědčí sám pamětník – takových knih již bylo u nás vydáno mnoho: ti, kdo přežili, se často pokoušeli ze svého traumatu „vypsat“. Gottfried Bloch naopak své trauma mnoho let zkoušel zapomenout. Jakožto československý Žid přežil mnohaletý pobyt v koncentráku. Zažíval jej, po léta promýšlel a nakonec popsal, po zralé mnohaleté úvaze, jakožto lékař psychiatr, roky působící v zahraničí. Kniha vyvolává úctu a obdiv, jak píše PhDr. Michael Šebek, iniciátor vydání: svědectví této knihy je objevné a zajímavé, pro čtenáře laika i profesionála.

Bloch_obalka

UBLÍŽENOST, POMSTYCHTIVOST A KULTURA ODPOUŠTĚNÍ

I. Urlic, A. Berman a M. Berger

Neuropsychiatr Ivan Urlić z Chorvatska a dva kliničtí psychologové z Izraele –Avi Berman a Miriam Berger – podávají kvalifikovaná svědectví o svých pacientech, o těch, kdo přežili těžká válečná traumata, na Balkáně, ve střední Evropě, v Izraeli. Na příbězích pacientů je zřejmé, jak i druhé pokolení překonává a zpracovává zážitky příliš obtížné pro jedince či generaci – že totiž existuje přenos traumatu přes generace. Kniha je významným dokladem práce s léčbou traumatu s pomocí psychoanalýzy a skupinové analýzy a je ve svém oboru průkopnická, mnoha zahraničními recenzemi uvítaná a chválená.

Ublizenost_obalka